Fryšták

Ve středu 8. března ráno se potkáváme na nádraží ve Vyškově, abychom vyjeli do Fryštáku, malého městačka na pomezí Hostýnských vrchů. Zde nás v rámci tzv. Orinetačních dnů (https://www.disfrystak.cz/orientacni-dny/) čekají tři dny plné her, spolupráce i (sebe)poznání. Naši instruktoři a průvodci, Marek a Viky, na nic nečekali a přišli nás přivítat již k autobusu. No vlastně to byli zvláštní headhunters, kterým jsme se měli mnohokrát a zvláštními způsoby představit. Pak už následovaly hry v budově (zjisti informace o místě, kde teď budeš trávit tři dny) a v herně (seřaď se dle jména, otázky). Po obědě  následovaly aktivity venku (mnohonožky) a ani večer si žáci neodpočinuli a čekaly je scénky na bláznivá témata.

Další den nám byly představeny hry, které vyžadovaly dostatek spolupráce a zároveň nebylo jednoduché si dohodnout strategii, která by nejlépe vedla k cíly a se kterou by všichni souhlasili. Odpolední hra byla více individualistická. Každý si vylosoval svůj život a následně měl dvě hodiny na to snažit se o svou nejlepší životní cestu. Nebylo to tak jednoduché. Aby si holky a kluci práci mohli lecos koupit, museli si najít práci a zde byli odměňováni dle svých studijních výsledků. Při tom je mohl potkat někdy zlomyslný a jindy přejícný osud. Večer jsme mohli nahlédnout do neuvěřitelného osudu dívky, která se i přes svou slepotu a hluchotu, naučila komunikovat se svým okolím a žáci mohli doslova prožít její příběh. 

Další den následoval již kratší hra a hlavně reflexe celého pobytu. Vemi pozitivně hodnotím nejen to, že žáci se mohli lépe poznat, ale hlavně spolu lecos zažít. Po jednotlivých aktivitách vždy následovala reflexe, kde se mohli vyjádřit a sdílet své pocity, radosti i flustrace. Nic se neschovávalo na jindy, vše se komunikovalo. Žáci osmého ročníku odjížděli evidentně unavení, ale se spokojenými úsměvy na tvařích. Věřím, že máme na co navazovat.